olda
Hrad Bezděz jsme s přítelkyní navšívili hned druhý den našeho pobytu v této oblasti. Já sám jsem zde již jednou před časem byl, ale hrad a výhled z něj mě opět uchvátil. Není divu, že se tento hrad stal nejoblíbenějším místem našeho největšího (osobní názor) básníka Karla Hynka Máchy. Však také jedna z večerních návštěv inspirovala Máchu k dílu Večer na Bezdězi, otištěném v Květech v roce 1834 (jednalo se o první část zamýšleného cyklu Obrazy ze života mého). Jádrem povídky jsou dojmy z večerní a noční přírody, které si zapsal za pobytu na hradě asi 20. nebo 21.srpna 1833. Na Bezdězu a v jeho okolí načerpal též inspiraci ke svým drobným prózám Rozbroj světů, k Pouti krkonošské i ke svému vrcholnému básnickému dílu - Máji. Nejvýstižnější verše z Máje jsou pak zřejmě tyto: "Vy, jenž dalekosáhlým během svým, co ramenem tajemným zemi objímáte, vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe, vy truchlenci, jenž rozsmutnivše sebe, v tiché se slzy celí rozplýváte, vás já jsem posly volil mezi všemi. Kudy plynete u dlouhém dálném běhu, i tam, kde svého naleznete břehu, tam na své pouti pozdravujte zemi. Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlasť jedinou i v dědictví mi danou, šírou tu zemi, zemi jedinou!“ Víc není co dodat... Kdo by to vyjádřil výstižněji... Ovšem Bezděz to není jen Mácha, to bych opravdu nikdy netvrdil, je to i velmi barvitá historie, spousta příběhů a legend, skvostná architektura, místo dalekého výhledu... Každý si zde může najít to, co jej uchvátí či přímo vezme za srdce... Pokud ovšem bude chtít...