jirkacek
Pecka není Kost
Hrad Pecka se nám podařilo navštívit až na třetí pokus a to 27.8.2008 - předtím v srpnu 1998 a červnu 2007 jsme zde byli vždy v pondělí . A protože Pecka není Kost, kde je v pondělí otevřeno, měli jsme smůlu. Ovšem i letos to bylo taktak - přišly jsme do hradu v 11:30 a další prohlídka byla ve 13 hodin , inu počkali jsme dole v obci při obědě. Nevzhledná vstupenka stojí 50 kč , dají i pěkné razítko. Mladá průvodkyně , kterou rušili povídáním turisté z Německa nás za čtyřicet minut provedla opravenou částí hradu , včetně malé mučírny a černé kuchyně. Zbytek hradu je volně přístupný - pokud je otevřená hradní brána. A teď pověst:Za oněch temných časů, kdy ještě čarodějnice bez překážky provozovaly své rejdy, žila také zlá černokněžka na Táboře u Lomnice. Celý kraj měla v hrsti. Komu byla nakloněna, tomu pomáhala, ale s tím, kdo se jí nezachoval, bylo amen, proto se jí lidé raději zdaleka vyhýbali, anebo jí otrocky sloužili. Občas pozvala si vědma dvě ženy z blízké dědiny Ploučnice, aby jí daly prádlo do pořádku. Nechodily s chutí, ale odepříti takovou službu mocné kouzelnici, k tomu neměly dost odvahy. Jednou se čarodějka opět chystala za svými spády a nakázala těm ženským, aby jí zatím vypraly prádlo. „Pilně pracujte," nařídila jim, koulejíc očima, „ale do mé jizbice ani nepáchněte, se zlou byste se potázaly! Až se vrátím, dostanete večeři a plat." Pradleny věru neměly chuti kramařiti v ohyzdné haluzně. I daly se do práce, drbaly a mnuly prádlo, chvílemi na čarodějku broukajíce, že jim dnes, zrovna po pouti, mohla dát pokoj. Když k večeru pověsily, vytáhly své ranečky dnes lépe zásobené než jindy a vyňaly z nich koláče, ovoce a maso. Chutnalo jim. Jedly, jako když paličkami tluče. „Kdo by čekal na večeři od baby vědmy," pravily, „to bychom něco popadly! Sama beztoho nemá kale co pod zub dát; je suchá jako trdlice." Zatím čarodějná bába se byla vrátila zadem a vyslechla, co si pradleny povídaly. Ženské, když ji spatřily, zůstaly jak opařeny, viděly, že jsou v bryndě, že měly mlčet. Kouzelnice ve zlosti vytrhla jedné ženě ohryzanou kost a mrštila jí na západ. Tam vznikl potom hrad Kost. Na to sebrala pecku od té druhé pradleny a hodila ji na východ. Tam povstal později hrad Pecka. Poděšeným vesničankám dala vědma místo platu hrsti březového lupení. Nacpaly si ho do kapes, aby čarodějky znova neurazily a teprve doma viděly, že jim královsky zaplatila: v kapsářích měly plno zlata. Vrátily se tedy na Tábor, aby dárkyni poděkovaly a za odpuštění ji prosily, ale na vrcholu kopce už nebylo chaloupky ani kouzelnice. Všecko jako by země pohltila.