Přestože v rámci celé České republiky existovalo větrných mlýnů holandského typu značné množství, mlýn v Třebíči – na místním vršku Kanciborek - je účelem svého využití naprosto unikátní. Mlecí technologie, poháněná větrnou energií, zde totiž od roku 1836 sloužila k drcení stromové kůry na tříslo (nezbytný prostředek při činění kůží). Místní výroba a zpracování kůží byla od středověku jedním z nejčastějších způsobů obživy Třebíčanů. K úpadku mletí třísla došlo po čtyřiceti letech provozu mlýna, když nastal rozmach parních strojů a navíc do oboru činění kůží vstoupila chemie. Na začátku 20. století zde byly zřízeny nouzové byty – mnohdy ve třech patrech kruhového mlýna s půdorysem 7,5 metru bydlely i tři rodiny. Takto byla budova využívána až do roku 1977….
Město Třebíč koncem roku 2018 rozhodlo tuto opuštěnou technickou památku opravit a následně využívat pro kulturní, historické i společenské účely. Počátkem roku 2021 již objekt přivítal první návštěvníky a větrný mlýn tak v celé své obnovené kráse opět patří k hlavním dominantám Třebíče.
V přízemí si mohou návštěvníci prohlédnout expozici koželužství s ukázkou mletí třísla a v prvním patře je možné nahlédnout do nouzového bytu, který zde dříve býval.
.jpg)
Odpovědět