Bc. Michal L. Jakl
Vysoké není nejvýše položené české město
„Nejvýše položené české město, aneb vzpomínka na „druhou republiku“Při výkladu ve vysockém muzeu často uvádím o muzejní budově, že v ní byl „nejvyšší soud“, což vzápětí vysvětluji tím, že šlo ve své době údajně o nejvýše položenou soudní budovu v Čechách, ovšem jen soudu okresního. Neuvádívám obvykle, kdy byla ona doba, abych zestručnil výklad, který i tak při pozorných posluchačích trvá kolem dvou hodin. Tou smutnou dobou, kdy byly zrušeny, nebo nahrazeny okupačními nacistickými rádobysoudy, i okresní soudy v zabraném pohraničí Čech, a to i ty nacházející se v městech a městečkách, tedy městysích, a vsích nadmořsky položených středem, či alespoň částí obce, výše nežli Vysoké nad Jizerou, tedy kupříkladu v Hartmanicích, Hoře Svatého Šebestiána, Horní Blatné, Horní Plané, Jáchymově, Kašperských Horách, Přísečnici, Rokytnici nad Jizerou, Rokytnici v Orlických horách, Vejprtech, Vimperku či Volarech, byla tak zvaná „druhá Československá republika“. To byla také jediná doba od prvních zmínek o Vysokém v raných padesátých letech čtrnáctého století, kdy, pokud se neomezíme jen na dávné středověké Pojizeří, Vysoké bylo, v dočasně neokupovaném zbytku Čech, nejvýše položeným městem v Čechách. Ovšem toto tvrzení by bylo skoro velezrádným, neboť i ona další výše položená tehdejší města (Abertamy, Přebuz a tak dále), městyse (Hojná Voda, Železná Ruda a tak podobně) i vesnice (Harrachov, Špindlerův Mlýn etc.), tedy různé obce byly sice odtrženy od Československa, ale z Čech, jakožto historické země, vytrhnuty nebyly. Přesto bylo Vysoké i předtím nejvýše položeným českým městem v Čechách, ovšem ve smyslu jazykovém, tedy nejvýše položeným městem v Čechách s většinou českojazyčného obyvatelstva. Jinak byla vždy dlouhá řada měst a městysů, tedy městeček, položených nadmořsky výše, avšak jen s větší nebo menší, pokud vůbec, českojazyčnou menšinou, ba možná někdy krátce i většinou. Již do první poloviny čtrnáctého věku se v literatuře klade povýšení šumavských Kašperských Hor (758 m n. m.) na město! Nynější nejvýše položené město v Čechách, tedy Boží Dar se dle veledíla o českých městech od ing. arch. Karla Kuči stalo městečkem až v novověku, přesněji roku 1533, a městem až roku 1546, ale i nyní má opět „městský úřad“, a především leží 1020 m n. m., což, snad žel, nepřekonáme, ani kdybychom přestěhovali hlavní náměstí, jehož nynější přibližná nadmořská výška 692 m se bere za oficiální, na Petruškova vrcha. Ostatně jedno nové náměstí vzniká poblíže cesty Gránky v tak, i jinak, zvaném poloroubeném „Měchurově městě“, ovšem stále příliš nízko. Tolik na opravu jednoho z mnoha nesmyslných údajů vyskytujících se na vysockých suvenýrech, tedy o Vysokém jako nejvýše položeném městě „v České republice“! Z otázek turistů znalých mnoha výše položených měst a městeček v Čechách znavený Bc. Michal L. Jakl“Větrník XLV-9-10/2012, s. 17–18.http://www.vysokenadjizerou.cz/data/pdf/v1205a5.pdf