Příběh rapotínských sklářů i samotné sklárny vypráví muzejní expozice, která v Rapotíně vznikla v létě roku 2021. Děj se odvíjí v čase, a stejně tak jsou uspořádány i jednotlivé předměty, plakáty a ostatní exponáty. V muzeu si lze prohlédnout řadu typických výrobků sklárny i sklářskou pec. Až si budete prohlížet ručně malované, i jinak dekorované osvětlovací sklo, vázy a další užitkové sklo, jistě oceníte um a kreativitu sklářů, pro které byla tato práce životním posláním. Jedna generace sklářů za druhou od roku 1829 utvářela svým umem život rapotínské sklárny a šířila její věhlas. Od 70. let 19. století pak Josef Schreiber a jeho příbuzní započali s modernizací podniku – pece začali vytápět generátorovým plynem a jako první v Rakousko-Uhersku se pustili do výroby lisovaného skla. Z malé sklářské hutě postupně vyrostl rozsáhlý sklářský podnik s pobočkami v Německu, na Slovensku i v Čechách a obchodním zastoupením v Evropě, v americkém New Yorku a australském Melbourne. Později přišly horší časy, krize a válka. Ale kreativní lidé našli východisko. Začala slavná éra výroby osvětlovacího skla. K petrolejovým a plynovým lampám přibyla výroba elektrických světel a lustrů. Po 2. světové válce začali v Rapotíně také jako první tvarovat ploché sklo. Podnik opouštěly ložnicové mísy, hluboce ohýbaná stínítka, laboratorní Petriho misky a další zboží. V 70. a 80. letech 20. století pracovalo ve sklárně více než 800 zaměstnanců. 27. února 2009 ale pece zcela vyhasly a přes sto třicet posledních zaměstnanců ztratilo svou práci. Kdysi světově proslulá sklárna tím po 180 letech ukončila výrobu.
