Jiří Vaníček
www.ocimaturisty.cz
Vsetín jsme poprvé navštívili během krátkého jednodenního výletu v dubnu 2016, který jsme strávili celý v tomto okresním městě. Poznali jsme zde několik pěkných památek, zejména těch církevních a vše začalo prohlídkou evangelického kostela Dolního sboru. Pak jsme pokračovali ke kostelu Horního sboru církve evangelické, vzdálenému pouhých padesát metrů od toho prvního a následně jsme zamířili na místní židovský hřbitov. Potom jsme kolem obou kostelů a našeho zaparkovaného stříbrného francouzského vozu sešli dolů z kopce do města a zamířili do pivovaru Valášek, kde jsme v místní restauraci poobědvali. Po dobrém jídle jsme vystoupali na Horní náměstí, na němž se nacházela největší koncentrace památek, včetně zámku s muzejními expozicemi. Když jsme si exponáty prohlédli, vyšli jsme ven a zamířili k sousednímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl původně stavěna jako nový zámek. Pak jsme již odjeli domů do Olomouce.
Podruhé jsme se ve Vsetíně zastavili cestou z letní dovolené, kterou jsme strávili v červenci stejného roku ve Velkých Karlovicích. Nejprve jsme odlovili kešku u kaple se studánkou, která nesla příznačný název U svatého obrázku a nacházela se v okrajové části Nepřejov. Potom jsme odjeli do centra města, kde jsme našli několik dalších ukrytých schránek a následně jsme stříbrný povoz zaparkovali u pivovaru Valášek, abychom se zde už podruhé naobědvali. Když se tak stalo, ještě chvíli jsme poseděli a poté jsme si v lednici vybrali PET lahve s jedenáctkou a borůvkovým pivem, příjemné obsluze zaplatili nehorázně velkou útratu a pak jsme již odjeli do jiné okrajové části Vsetína. Za Horní Jasénkou jsme se zastavili u Langrovy studánky, odkud jsme pokračovali v jízdě lesem na horskou chatu Vsacký Cáb.
Třetí návštěva Vsetína proběhla v květnu 2024 na závěr třídenního pobytu v hotelu Sirákov u Vizovic. Cestou domů jsme se znovu zastavili ve Vsetíně, neboť město mezitím získalo vlastní turistickou známku, takže jsme si ji chtěli koupit a zároveň se seznámit se zbytkem zajímavostí v tomto okresním městě. Misi jsme zahájili krásně opraveného Horního mlýna na okraji Vsetína, který se nám moc líbil a klidně bychom se v něm někdy ubytovali. Potom jsme se zamířili do centra, kde jsme chtěli navštívit hvězdárnu, jenže byla z technických důvodů zavřená, i když probíhala řádná otevírací doba. Zklamáni jsme se tedy pěšky vydali k nedaleké studánce Rýnka a když jsme se po chvíli vrátili k našemu šedému francouzskému autu, odjeli jsme do Horní Jasénky, kde jsme si krátce prohlédli modlitebnu Sboru Církve bratrské. Potom jsme se již potřetí zastavili na oběd v pivovaru Valášek a i tentokrát jsme si domů odvezli borůvkové pivo a dvanáctku. naše nové autíčko docela potrápili, jelikož muselo zvládnout jízdu do prudkého kopce mezi chatami ve čtvrti Ohýřov. I tak jsme posledních 600 metrů za krásného slunečného počasí ke studánce raději došli pěšky. Po návratu k vozu jsme zase sjeli zpátky a dole pod kopcem jsme si prohlédli právě opravovaný pivovar Vsacan. Pak jsme popojeli do centra dolní části města, zaparkovali a zbytek památek jsme obešli pěšky. Postupně jsme si prohlédli nabídku pamětihodností na Dolním náměstí, kde jsme v informačním centru koupili turistickou známku, pak jsme se prošli krásnou Panskou zahradou, v níž jsme se postavili na 18° poledník východní délky a když jsme park opustili, koupili jsme si zmrzlinu. Osvěženi pochutinou jsme došli k Rokytnickému mlýnu s restaurací a na závěr jsme zašli do nemocnice. Naštěstí pouze za účelem obhlídky kaple sv. Růženy z Limy. Potom jsme se po nábřeží řeky Bečvy vrátili k autu, jímž jsme odjeli domů do Olomouce.
Odpovědět
