Jiří Vaníček
www.ocimaturisty.cz
Zdobnice v Orlických horách se stala jedním z našich cílů během zimní dovolené v lednu 2010. Tehdy jsme se na týden ubytovali v panelákovém bytě v Nebeské Rybné, odkud jsme podnikli několik výletů na běžkách po bližším i vzdálenějším okolí. Druhý den ráno po snídani jsme poprvé zašli do sklepa pro naše běžky, umístili je na střechu zeleného korejského auta a vyrazili do zasněžených hor za dalším dobrodružstvím. Tentokrát jsme po zledovatělé silnice zamířili do malebné horské vesnice Zdobnice, kam jsme po pár minutách v pořádku přijeli. Auto jsme zaparkovali ve středu vsi u Obecního úřadu a vydali se do prodejny se smíšeným zbožím, kde jsme si chtěli koupit známku. Bylo bohužel zavřeno a tak jsme s nepořízenou odtáhli na přilehlou sjezdovku. Lyžařský vlek byl v neustálé permanenci, ale moc sjezdařů se po svahu neprohánělo. Jelikož jsme si však sjezdové lyže sebou nepřivezli, po chvilce jsme sestoupili dolů k autu a odjeli do Čertova dolu. Když u jedné chaty prohrnutá silnička skončila, zastavili jsme a vyrazili na běžkách na rozcestí Pod Homolí, odkud jsme chtěli vyrazit na Kunštátskou kapli a Pěticestí. Bohužel stopa nebyla strojově upravena, takže nemělo smysl pokračovat dál. Vrátili jsme se k autu a odjeli zpět do Zdobnice. Zastavili jsme u chaty Slunečná, kde jsme si chtěli koupit turistickou známku obce, ale bohužel ji neměli. Následně jsme se po silnici kousek vrátili zpět, zaparkovali u chaty Jitřenka a zkusili štěstí ještě zde. Ačkoliv chata vypadala opuštěně, po zazvonění nám přišel kdosi otevřít a dřevěné kolečko nám prodal. Spokojeně jsme se tedy mohli věnovat kostelu Krista Dobrého pastýře, který stál přímo u Jitřenky. Před námi se tyčil značně omšelý svatostánek, postavený v letech 1788 – 1789, který jsme si prohlédli pouze zvenku. Zrezlé ciferníkové hodiny a omšelá omítka tvořily memento smutného období po druhé světové válce, kdy v důsledku odsunu německého obyvatelstva začal kostel chátrat. Když jsme so svatostánek prohlédli, zaměřili jsme se na tři sochy svatých, umístěné před vchodovou branku do církevního areálu. Postupně jsme shlédli sochy sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny, které se původně nacházely na nedalekém mostě, klenoucí se nad jedním z bezejmenných přítoků říčky Zdobnice. Když jsme si vše prohlédli, vrátili jsme se k autu a odjeli do Rokytnice.
Zajímavosti ve Zdobnici jsme podruhé shlédli v červenci 2015 během dovolené, kdy jsme byli ubytováni v Rokytnici v Orlických horách v krásném apartmánovém domě se zahradou. Na čtvrtý den dovolené jsme si toho naplánovali opravdu hodně a tak jsme se po snídani rychle sbalili, abychom všechno stihli včas. Mezi naše cíle patřila rovněž obec Zdobnice, kde jsme navštívili pamětihodnosti, které jsme o pět let dříve v zimě neviděli. Naším prvním cíle byl kostel Krista Dobrého pastýře, u něhož jsme zaparkovali naše stříbrné auto a vyrazili na jeho obhlídku. U vchodu jsme si opět prohlédli sochy svatých a pak jsme brankou vklouzli do církevního areálu, tedy kromě našeho lovce keší, který se od nás odpojil a vydal se pro ukrytou schránku v lese. U vrcholu skály ji odlovil a o později se k nám zase vrátil. My jsme mezitím svou pozornost obrátili na svatostánek, na němž se toho za těch pět let moc nezměnilo, možná jen upadla další část omítky, nicméně alespoň byla natřena plechová střecha, včetně polygonálního sanktusníku na konci hřebenu. Jelikož však byla dřevěná předsíň otevřena, mohli jsme přes mříž nahlédnout dovnitř. Potom jsme se kostel obkroužili kolem dokola, prošli se po hřbitově a zanedlouho jsme areál opustili. Když se vrátil lovec keší z úspěšné mise, nasedli jsme do auta a odjeli jsme po silnici o kousek výš. Přibližně 200 metrů za zatáčkou jsme povoz odložili na okraji silnice a po louce jsme zamířili ke kapli sv. Anny. Výstup prověřil naši fyzickou připravenost, ale za odměnu jsme se mohli pokochat krásným výhledem na Zdobnici a okolí. Brzy se nám podařilo vystoupat až ke kapli, která byla vystavěna roku 1838 a ihned jsme zahájili její obhlídku. Nahlédli jsme také dovnitř a potom jsme prozkoumali křížovou cestu, tvořenou dvanácti kamennými sloupky a vrcholovým křížem s Kristem. Pak jsme se na chvíli posadili na lavičku vedle kaple a kochali se pěkným výhledem. Po několika minutách jsme seběhli po louce k autu a odjeli k soše sv. Jana Nepomuckého, stojící na břehu potoka Zdobnice. Vzápětí jsme se vydali k malé kapličce, k níž jsme po 100 metrech dorazili. Drobná stavba byla v žalostném stavu a protože jí chyběla půlka dveří, vstoupili jsme rovněž dovnitř. Dlouho jsme se zde nezdrželi, odebrali se k našemu povozu a popojeli o kousek dál na parkoviště u ski areálu. Když jsme na něm odložili naše stříbrné francouzské vozidlo, vydali jsme k dolní stanici vleku. Vystoupali jsme nahoru a pohlédli na zelenou louku, na níž se v zimě proháněli sjezdaři. V létě však louka byla opuštěná a pouze balíky slámy svědčily o tom, že se po svahu občas někdo projel. Zelené lampy, osvětlující sjezdovku během nočního lyžování, čekaly zatím na uvedení do provozu a tak nemělo cenu se zde déle zdržovat. Vrátili jsme se k autu, jímž jsme zamířili do Nebeské Rybné.
.JPG "Alena Vintrlíková")
Odpovědět
