O minerálních vodách v Bílině jsou první zmínky již ze 16. století, ale až v roce 1712 nechala kněžna Leonora z Lobkovic zdejší prameny vyčistit a bylo zde možno přivítat první hosty. Lékaři už tehdy doporučovali Bílinskou kyselku při nemocech dýchacích cest, onemocnění ledvin a močových cest, při revmatismu či při poruchách nervového systému. Brzy se zde začala voda stáčet do lahví a rozvážet do zahraničí. Bílinské lázně se v 19. století dočkaly výrazného rozšíření a bylo postaveno několik objektů v novorenesančním stylu. Mezi význačné osobnosti, které zdejší lázně navštívily, patří Ludwig van Beethoven či J. W. Goethe.
V současnosti jsou lázně mimo provoz, nicméně soubor honosných historických staveb, které jsou krásně zrekonstruované, stojí za vidění. V provozu je stáčírna minerálky a plánuje se otevření muzejní expozice. Pramen Bílinské kyselky lze ochutnat v Inalatoriu – pro veřejnost je otevřený denně. K lázeňskému areálu náleží také park s bohatými možnostmi odpočinku – například lesní kavárnou, letním kinem či minigolfem.
