Zřícenina Starého Herštejna stojí na jednom z vrcholů Českého Lesa, asi 16 km od Domažlic, v nadmořské výšce 878 metrů. Místo je zajímavé i zeměpisně, neboť vrchol hřebene tvoří hlavní Evropské rozvodí Labe – Dunaj.
Do dnešní doby se z hradu založeného na skalnatém hřebenu dochovaly pozůstatky valu a příkopů původně chránící níže položené předhradí, několik malých úseků obvodového zdiva skrytých v hustém porostu a především spodní část okrouhlé věže – tzv. bergfritu, stojící na jižním okraji vrcholové části hřebene. Obdobná věž stávala původně i na protější straně jádra, dochovaly se z ní však jen malé zbytky blokového zdiva pod hradním jádrem v prostoru předhradí; zřejmě následek zničení věže střelným prachem. Mezi věžemi se nacházel obytný palác, z něhož se však také dochovaly jen malé terénní náznaky. V období socialistického Československa byl Starý Herštejn nepřístupný, protože zde stála hláska, z níž vojáci pozorovali vzdušný prostor nad státní hranicí. Od roku 2020 je věž péčí okolních obcí, byla upravena a přestavěna na rozhlednu.
V historických pramenech se hrad objevuje poprvé v přídomku Protivce z Herštejna již roku 1272, není ovšem jasné, zda se jedná o zakladatele hradu, či zda mohl např. získat v léno původně královský hraniční hrad. Roku 1328 koupil hrad rýnský falckrabí Jindřich Bavorský, ale zanedlouho se vrátil do majetku českého krále, a již o tři roky později jej Jan Lucemburský prodal za 300 kop grošů pražskému biskupovi Janu IV. z Dražic, majiteli nedalekého panství Horšovský Týn. V období husitských válek byl obléhán a dobyt vojskem města Domažlice. Zanikl roku 1510, kdy zde byl obležen a dobyt loupežný rytíř Zdeněk Dobrohost z Ronšperka a hrad byl poté vítězi rozbořen.
www.hrady.cz/hrad-stary-herstejn
