Mnoho lidí vnímá pražské Hlavní nádraží jen jako dopravní uzel - proběhnou podchodem a hup do vlaku. Jedná se ale o největší secesní budovu v České republice, která ukrývá cennou malířskou a sochařskou výzdobu. Původní novorenesanční nádraží z roku 1871 bývalo už od svého uvedení do provozu díky dvěma věžím a délce 150 metrů označováno jako "zámecké nádraží". Tehdy ještě neslo jméno císaře Františka Josefa. Secesní přestavbu vedl od roku 1901 architekt Josef Fanta, který zvítězil v architektonické soutěži. Sochařské výzdoby se ujaly takové osobnosti jako Ladislav Šaloun či Stanislav Sucharda. Ústřední kopuli například zdobí alegorie českých měst. Bohatě zdobené jsou VIP salónky, nedávno nákladně zrekonstruované. Jejich návštěva v rámci občasných prohlídek je velký zážitek. Fantova kavárna a původní pokladny jsou ovšem přístupné stále. Až půjdete k vlaku, zvedněte hlavu - stačí pár schodů o patro výše a ocitnete se v jiném století. Mnohem hezčím, než je to jedenadvacáté v odbavovací hale:-)
