Jiří Vaníček
www.ocimaturisty.cz
Pivovar ve městě Litovel jsme si prohlédli v rámci jednoho běžného jarního dne roku 2015, přičemž jsme se na exkurzi objednali asi tři týdny předem. Když nastal den D, vyjeli jsme z Olomouce autobusem a po příjezdu do Litovel jsme si zašli na oběd. Před třetí hodinou odpolední jsme stanuli před bránou pivovaru, na vrátnici jsme se nahlásili na prohlídku a spolu s další skupinou mladých návštěvníků jsme čekali na našeho průvodce, který po chvilce dorazil a ujal se nás. Vstupné jsme platit nemuseli, neboť jsme lístky získali zdarma od naší známé paní z Mohelnice. Když se nám průvodce představil, vedl nás přes vnější nádvoří kolem zaparkovaných náklaďáků a pak jsme vešli do varny, kde jsme se dozvěděli o historii litovelského pivovaru. Potom jsme si prohlédli nádhernou místnost varny, vrátili se zpět na chodbu a sestoupili dolů do spilky, kde jsme v obrovských vanách pozorovali, jak pivo pěkně kvasilo a zrálo. Následně jsme zamířili do ležáckých sklepů, do nichž jsme dorazili dlouhou chodbou. Zde naše exkurze skončila a litovali jsme jen toho, že jsme neviděli ještě stáčírnu. Ze sklepů jsme se přesunuli do návštěvnického centra v prostorách bývalé sladovny. Posadili jsme se ke stolu, odložili bundy a pak jsme si již začali chodit pro pivo k výčepu, které jsme následně konzumovali zdarma v rámci vstupenky. Mimo to jsme si ve vedlejší místnosti prohlédli exponáty pivovarnického muzea. Na instalovaných panelech jsme shlédli různé dokumenty a dobové fotografie, na kterých byla zachycena historie výroby litovelského piva. Když jsme si exponáty muzea prohlédli, vrátili jsme se ke stolu a vypili další pivo. Během ochutnávky, která trvala hodinu a půl jsme stihli vypít každý čtyři piva. A když už nám výčepní nechtěla dalšího zrzouna natočit, oblékli jsme se a pivovar jsme pomalým krokem opustili. Turistická známka v době naší návštěvy ještě neexistovala a tak jsme si ji koupili až o sedm měsíců později v domečku naproti bráně do pivovaru. S konstatováním, že se nám v litovelském pivovaru moc líbilo jsme zamířili na nedalekou zastávku, kde jsme pár minut počkali na autobus číslo 770, kterým jsme se vrátili domů do Olomouce.